No tak, dovolte si už odpočinout

Znáte to? Máte v práci pauzu a cítíte, že je potřeba si trochu odpočinout. Třeba si přečíst pár stránek z knížky nebo si jen na pár minut zavřít oči. Prostě vypnout. Ale pak vám hlavou proletí myšlenka: “Co když mě takto někdo uvidí? Co si pomyslí? Neřeknou si, že mám pracovat?” A najednou tu knížku necháte v tašce a těch pár minut klidu promarníte tím, že raději děláte, že pracujete.

Tohle vnitřní nastavení je neuvěřitelně časté. Máme pocit, že musíme vypadat neustále zaměstnaně, protože by to jinak mohlo vypadat, že “dost nemakáme”. A tak si nejen nevěnujeme čas, který potřebujeme, ale ani si ho nedovolíme využít, když ho máme.

Proč? Důvody může mít káždý různé, ale je to možná protože se bojíme nějaké negativní kritiky. Že ztratíme respekt nebo důvěru. A tak raději zapřeme své vlastní potřeby. A já dnes jen připomínám, že tenhle strach nás ve skutečnosti drží zpátky. Že nám brání být v pohodě a tím třeba i efektivnější (ať už v práci nebo v životě)? Vím, je vám to asi jasné. Takže otázka je spíš “jak?”.

Zkuste tohle:

1. Všimněte si toho strachu

Když budete cítit, že vás brzdí obavy z toho, co si o vás ostatní myslí, zastavte se. Uvědomte si, že váš čas na doplnění se je klíčový pro cokoliv, co je zrovna tou hlavní prioritou. I pro všechny, s nimiž interagujete. A že můžete být i inspirací pro ně.

2. Dejte si svolení

Místo toho, abyste přemýšleli o tom, jak vypadáte navenek, zaměřte se na to, co potřebujete vy. Pokud chcete číst, čtěte. Pokud potřebujete klid, dopřejte si ho.

3. Změňte příběh

Když vás přepadnou výčitky, zkuste jiný úhel pohledu. Představte si, že pauza není známkou lenosti, ale chytré strategie, jak být vyrovnanější a efektivnější.

Co si z toho odnést

Dovolit si odpočinek neznamená, že něco zanedbáváte. Znamená to, že investujete do svého klidu a dlouhodobého zdraví. A upřímně, v tomto se jeden od druhého potřebujeme inspirovat více a více.

Čtěte taky

Znáte to? Máte v práci pauzu a cítíte, že je potřeba si trochu odpočinout. Třeba si přečíst pár stránek z knížky nebo si jen na pár minut zavřít oči. Prostě vypnout. Ale pak vám hlavou proletí myšlenka.